- Města
- Dialog a služby
- Newsroom
- Pro média
- O nás
Letošní červenec se podle vídeňských statistik zařadil mezi dvacet nejsušších červenců v historii měření. I ve Vídni stále ještě platí, že většina dešťové vody plyne přímo do kanalizace. To se má ale změnit. Vídeň plánuje rozšířit své pilotní projekty. Mezi ně patří instalace zelených střech, rozšíření zeleně i speciální výsadba stromů, která pomáhá udržet vodu v zemi.
Dešťová voda zabírá ve vídeňské kanalizaci až 90 procent kapacity, zbývajících 10 procent připadne na odpadní vody. To je podle vedení vídeňské radnice škoda, protože se v případě dešťové vody jedná většinou o čistý zdroj vody. Bohužel je ovšem vídeňská kanalizační síť navržena tak, aby dešťovou vodu odváděla víceméně okamžitě do čističky odpadních vod. Řada pilotních projektů, které se ve Vídni již implementovaly, slaví úspěch a město je chce dále rozšiřovat a bojovat tak proti změnám klimatu.
Zásadní je proto podle Vídně zachycovat dešťovou vodu tak, aby mohlo dojít k jejímu pozdějšímu vypařování a tudíž k ochlazování městského prostředí. To je ve městě ovšem mnohdy problém, protože se zde nacházejí zastavěné plochy, které přirozené vsakování do půdy, tak jak je tomu v přírodě, neumožnují. Důležité je proto podle vídeňské radnice akcentovat již probíhající pilotní projekty z oblasti využívání dešťové vody a dále je rozšiřovat. Prim tak ve Vídni i nadále mají hrát zelené střechy, stavba vodních nádrží, jezer a výsadba zeleně včetně speciální výsadby stromů na principu prokořenitelného prostoru. Lokální zadržování vody také odlehčuje kanalizaci, která může být ovlivněna nepravidelnými a silnými srážkami. Z tohoto důvodu jsou ve městě již instalovány akumulační nádrže na dešťovou vodu. Bohužel ale slouží zatím spíše ke krátkodobému zadržování dešťové vody při extrémně silných srážkách. Tato voda je pak následně, a to se zpožděním, odváděna do kanalizace a nemá prozatím další využití.
Nově by ve Vídni mohly zelené střechy vzniknout na střechách supermarketů. Dešťová voda zde nebývá nijak využita. V dopravně vytížených lokalitách se však doporučuje opatrnost, protože znečištěná dešťová voda zanechává řadu škodlivin v půdě. Uplatnit se zde mohou např. jednoleté nebo dvouleté trvalky nebo trávy. Pokud by se v živné půdě po 10 až 20 letech nashromáždilo příliš mnoho znečišťujících látek, může se po odebrání vzorku půda vyměnit. Výzvou zůstává ovšem zimní roční období, kdy se dešťová voda mísí s posypovou solí z ulic, a ta by rostlinám škodila.
(mpo)
