- Města
- Dialog a služby
- Newsroom
- Pro média
- O nás
Ve vídeňské věži Ringturm právě probíhá výstava věnovaná architektovi Heinrichu Kulkovi – moravskému rodákovi, pravé ruce a studentovi Adolfa Loose. I když výrazně přispěl k rozvoji slavného Raumplanu, zůstával dlouho ve stínu svého učitele. Výstava je zdarma a potrvá až do 7. listopadu 2025.
Až do začátku listopadu nabízí galerie ve vídeňském Ringturmu jedinečný pohled na architekta, kterého zastínil jeho slavnější vídeňský kolega Adolf Loos – přesto stál u zrodu mnoha ikon moderní architektury. Výstava „Heinrich Kulka. Loosův žák a nástupce“ představuje široké veřejnosti nejen pozoruhodnou architektonickou dráhu rodáka z Litovle, ale také jeho zásadní vliv na Loosovu tvorbu a vývoj známého konceptu Raumplan. Ducha výstavy skvěle vystihují slova, která Kulka prý často říkával: „Vždy jsem chtěl zůstat zcela v pozadí.“ Díky této výstavě se však zaslouženě dostává do popředí.
Kulka, často označovaný za Loosovu pravou ruku, nejprve ve Vídni nastoupil na Technickou univerzitu, studium však nedokončil a místo toho se rozhodl získat praktické zkušenosti na Loosově soukromé stavební škole. Po vítězství ve studentských soutěžích se stal Loosovým nejbližším spolupracovníkem a později také rovnocenným partnerem. Mnohé z nejikoničtějších Loosových staveb – například Müllerova vila v Praze, obchodní dům firmy Kniže v Paříži nebo dvojdomek na vídeňském sídlišti Werkbundsiedlung – nesou i Kulkův rukopis.
Kulka však nezůstal jen v roli pomocníka. Byl prvním systematickým dokumentaristou Loosova díla. V roce 1931 vydal monografii, v níž vůbec poprvé blíže vysvětlil známý koncept Raumplan, tedy prostorový plán, který se stal synonymem Loosovy architektonické koncepce.
Výstava v Ringturmu, ke které vyšel i doprovodný katalog, představí i méně známé kapitoly Kulkova díla. Poprvé budou vystaveny nové materiály z mezinárodních archivů, včetně plánů a fotografií Kantorovy vily v Jablonci nad Nisou a bytu v Semlerově rezidenci v Plzni – dvou mimořádných ukázek Kulkovy vlastní implementace Raumplanu v Československu, které vznikly před jeho nuceným odchodem do exilu v roce 1938. Principy Loosovy moderny se však řídil nadále a šířil je i na Novém Zélandu, kde strávil zbytek života.
